Ve volejbalové Dukle Liberec už po loňském ročníku není nováčkem. Řeč je o smečařce Evě Svobodové, která začínala s volejbalem v pětitisícové Polné. Ta jí začala být zanedlouho malá a stěhovala do nedaleké Jihlavy, odkud si ji vyhlédl do svých řad extraligový Přerov.

V jeho dresu poprvé nakoukla v ročníku 2015/2016 do nejvyšší soutěže žen.

„Přerov vždy bude trošku srdcová záležitost. Klub, který mě dostal do extraligového volejbalu a ukázal mi svět, o kterém se mi dřív jen zdálo,“ vypráví Eva Svobodová o klubu svého srdce.

Z vyjukané juniorky se postupem času stala opora týmu. Po čtyřech letech přišel v Přerově vrchol. Zubřice zažívaly pod trenérem Radimem Vlčkem snový ročník, když se probojovaly do Final 4 Českého poháru. Na jaře 2019 pak trápily ve čtvrtfinále play-off favorizovaný Prostějov.

„Je to velká škoda. Prohrát takhle v koncovce zápas hodně zamrzí,“ řekla zklamaná kapitánka Svobodová po čtvrtém utkání pro klubový web.

Přerovská hala tehdy praskala ve švech a hnala domácí za senzací v podobě rozhodujícího pátého utkání. Nakonec z toho bylo loučení se slzami v očích.

„Věděla jsem, že potřebuji udělat další krok, abych se mohla posunout někam dál,“ vypráví Eva Svobodová.

Pro svůj další volejbalový růst zvolila libereckou Duklu.

„Byl to můj první přestup v ženách, tudíž mě klub, který mě chtěl, musel vyplatit za nemalou částku,“ vypráví o tabulkovém výchovném, které musí nový klub vysázet na stůl. „Když tedy přišla nabídka z Liberce, kývla jsem,“ říká smečařka Svobodová.

V armádním klubu se nestačila pořádně rozkoukat a hned dostala důvěru, aby tým vedla z pozice kapitánka.

„Byla jsem dost překvapená, protože jsem to nečekala. Nicméně mne to nevadilo, nejsem tichý typ, který by seděl někde v koutě,“ hlásí. „Nerada ale na někoho křičím nebo snad nadávám, to vůbec. Takže jsem se snažila spíš hodně povzbuzovat,“ přibližuje Eva Svobodová.

V loňském nedohraném ročníku dokázala získat s Libercem cenný kov.

„Povedlo se nám vyhrát bronzovou medaili v Českém poháru. Moje první medaile!“ říká nadšeně rodačka z Polné.

Liberec má však letos ještě vyšší ambice, čemuž odpovídá i posílení kádru. Z Olomouce získal reprezentační blokařku Veroniku Trnkovou, z Olympu Slovenku Lenku Ovečkovou a po mateřské dovolené se vrátila univerzálka Nikola Kvapilová za svobodna Pišťěláková.

„Tento rok bychom měly být silnější než loni. Doufám, že sezónu v první řadě zdárně dohrajeme, a poté s co nejlepším možným výsledkem. Všichni věříme, že nám to letos na konci sezóny cinkne,“ hlásí odhodlaně Eva Svobodová.

Ta kromě volejbalu stíhá také studium na vysoké škole.

„Začala jsem studovat, když jsem byla ještě v Přerově, a to dálkovou formou. Studuji na Masarykově univerzitě v Brně, na pedagogické fakultě, obor Lektorství německého jazyka. Studovat jazyk dálkově je však velmi těžké a po druhé bych si tuto variantu nezvolila. Bakalářka je už vytisknutá a v lednu mám státnice. Doufám, že to zdárně dokončím,“ přeje si Svobodová.

Zdárně si zatím vede na palubovce v dresu liberecké Dukly. Té vyšel úvod ročníku skvěle, když pod vedením Libora Gálíka nasbírala tři vítězství, načež ji zastavil covid - 19 a nástup do karantény.

„Zůstala jsem v Liberci a jelikož u mě předcházející víkend byl i můj přítel, byl též pozitivní, a tak jsme karanténu trávili spolu. Naštěstí jsme neměli nikterak závažnější příznaky,“ vypráví Svobodová.

Díky vládním nařízením si však na volejbal počká déle.

„Jelikož jsem teď strávila 10 dní v karanténě, tak jsem upřímně dost smutná. Ale to se nedá holt nic dělat. Normální mi to teda moc nepřijde, jelikož zrovna my sportovci jsme pořád v kontaktu se stejnými lidmi. Snad to všichni společně nějak zvládneme a vláda nám umožní sezonu dohrát,“ doufá reprezentantka Svobodová.

Po ní končí usměvavé smečařce v Liberci smlouva. Přijde další posun v její kariéře? Nabízí se zahraniční štace.

„Konec sezóny je ještě daleko a situace je všelijaká. Můžu ale říct, že variantu jít do zahraničí zvažuji,“ říká Eva Svobodová.

Možná příští rok v Německu uslyší: „Hallo, das ist Eva und sie kommt aus Polná!“

Foto: ČVS