Volejbalistky Frýdku-Místku v posledních dvou sezonách neměly příliš důvodů k radosti, když se jim nepodařilo postoupit do vyřazovacích bojů. Do třetice už chtějí osmičku vybojovat a má jim k tomu dopomoci návrat jejich kapitánky Daniely Pavelkové.  „Věřím, že se dostaneme do play-off a pak se uvidí,“ hlásí.

Zkušená smečařka se vrátila na extraligové palubovky po roční pauze, kterou strávila na mateřské dovolené.

„Chyběl mi hlavně pohyb a kontakt s kamarády, takže když se to dalo spojit právě s návratem k volejbalu, tak jsem neváhala. Přítel navíc pracuje od března z domu, takže v tomhle nám koronakrize pomohla,“ přibližuje svůj návrat do známého prostředí Daniela Pavelková.

A když zrovna zápasí na hřišti. Má malého Jakuba pod palcem tatínek Petr a vyráží maminku podpořit.

„Kuba byl na dvou našich zápasech, které ještě byly možné s diváky a zvládl je naprosto v pohodě na tribuně. I doma je většinu času klidné a usměvavé dítě, takže si nemůžu na nic stěžovat,“ hlásí Pavelková. „Bez občasné pomoci babiček a sestry bychom to však asi zvládali těžko,“ dodává děkovně.

Na svůj návrat se poctivě připravovala. V srpnu si střihnula 11 km závod, ze seriálu Běhej lesy v nedaleké Bílé.

„Co se týče mého návratu, tak fyzicky jsem se připravovala dlouho dopředu, takže tam problém nebyl. Ale balon mi ze začátku trochu překážel a první měsíc jsem měla pochyby, jestli to byl vůbec dobrý nápad se vracet. Teď už se cítím ale lépe a věřím, že to bude jen lepší,“ vypráví o svých pochybnostech s úsměvem smečařka Pavelková.

Před mateřskou pauzou se loučila boji ve skupině o udržení, do které volejbalistky Sokola smolně spadly v závěru soutěže.

„Nebudu se vymlouvat na to, že nám chyběl bod nebo dva, abychom se dostaly do osmičky. Asi ten tým nebyl natolik kvalitní a konečné 9. místo odpovídalo realitě,“ vypráví Daniela Pavelková. „Tento rok se tým trochu změnil, přišla zkušená Romča Staňková, která může hrát na více postech a její přítomnost na hřišti je znát. Mladé holky se každý den trénink zlepšují a nám „starším“ šlapou na paty, což je jenom dobře,“ chválí své budoucí nástupkyně.

Přípravu na sezonu jim však značně zkomplikoval Covid-19, se kterým bojovaly častěji než se soupeřkami.

„Spadly jsme do karantény už dvakrát a půlka týmu si Covidem prošla, což by mohl být i naše výhoda,“ přemítá Pavelková.

Ještě než nastala vynucená pauza, tak s týmem stihla odehrát tři extraligová klání, která však body nepřinesla.

„Kromě zápasu s Libercem jsme neodehrály špatná utkání, ale stále nás trápí to, že nejsme schopny dohrát dobře rozehrané koncovky a umíme prohrát i stav 23:18 pro nás. Přepne nám v hlavě a my nejsme schopny přihrát balon zadarmo, nebo složit na jedny ruce,“ popisuje Pavelková situace, které tým v úvodu ročníku trápí.

Volejbalistky Frýdku-Místku se nestihly ani pořádně v novém ročníku rozkoukat, když přišla vládní stopka. Během ní však svěřenkyně trenéra Leoše Chalupy nezahálely a připravovaly mimo jiné i za hranicemi.

„S ohledem na naši polohu by byl hřích nevyužít blízkosti Polska, takže my dva týdny trénovaly tam a týden už jsme zpátky v naši hale. Žádné venkovní běhání a posilování jako u jiných se nekonalo,“ přibližuje průběh přípravy na restart třicetiletá Pavelková.

armatmetal-1
Partner článku www.armatmetal.cz

Tu čeká se Sokolem o víkendu extraligový restart. Ovšem za dodržení přísných hygienických opatření.

„Osobně se na to vůbec netěším, protože mám za sebou tři negativní testy a zažívat to každý týden fakt nemusím,“ říká mrzutě kapitánka Frýdku-Místku.

Ten čeká v následujících měsících náročný program, neboť extraliga nabrala pořádný skluz. Navíc na jeden platný test připadají dvě utkání v krátkém sledu. Pro některé kluby to může být problém, protože jsou poloprofesionální.

„U nás jsou holky většinou studentky, které teď mají distanční výuku, anebo matky na mateřské jako já a Uhe (nahrávačka Uhrová, pozn. redakce), takže v tom problém nevidím. Určitě to bude fyzicky náročnější, protože například holky, které Covid prodělaly, nejsou úplně 100 % fit. Pokud však chceme sezonu dohrát, jiná možnost asi není. Všichni máme stejné podmínky a je na každém týmu, jak se s tím popere,“ přemítá frýdecko-místecká rodačka.

Ještě s jedním handicapem se budou muset volejbalistky poprat. Musí se obejít bez podpory věrných bubeníků.

„Věřím, že to bude jen dočasné a po novém roce se vrátí do hal i diváci,“ přeje si na závěr Daniela Pavelková.