Volejbal má spoustu podob. Od těch základních, jako jsou šestkový volejbal, beachvolejbal, grass volejbal nebo tahané debly, se postupem času odštěpily různé další alternativy, jako například Tegvolley nebo Sepak Takraw. Jelikož lidé si stále chtějí hrát, tak v roce 2018 přibyl do rodiny alternativních volejbalových sportů nový přírůstek - CROSSNET.

Tento mladý sport vymysleli tři kamarádi, kteří spolu vyrůstali na předměstí Houstonu. Michael Delpapa a bratři Christopher a Gregory Meade. Hned po maturitě se potkali a začali vymýšlet, v čem budou společně podnikat. První nápady byly na hony vzdálené volejbalu. Původní myšlenka byla založit technologický start up, ale z toho brzy sešlo. Když se nad ránem začali bavit o společném dětství, vzpoměli si na dětskou hru zvanou Čtyři čtverce (Foursquare), kterou hráli u Mika za domem. Došlo jim, že je málo her, které si zahrajete s pár kamarády někde na dvorku nebo na pláži. Všechny tři na střední škole bavil volejbal, a tak spojení dětské hry a speciální volejbalové sítě dalo světu nový sport, Crossnet.

Pravidla

Hraje se na čtverci 3x3 metry, který je sítí rozdělen do čtyř kvadrantů. Pro jednoduchost si je označíme čísly jedna až čtyři. Každý hráč se do jednoho postaví a hra může začít. Čtverec číslo 4 je ve hře nejdůležitější, protože je jediný, kde se sbírají body a odkud se zahajuje hra podáním. Servis musí směřovat do čtverce číslo 2 (tedy diagonálně). Hráč který přihrává nesmí v rámci prvního úderu útočit. Každý hráč má pouze jeden úder (blok se nepočítá). V momentě kdy nastane chyba (balon spadne do hříště, do autu nebo je hráč v síti), hráči mění své čtverce. Ten kdo chyboval jde do čtverce číslo 1, zbytek se posouvá podle hodinových ručiček o jedno místo vpřed směrem ke čtverci 4. Zápas se hraje do jedenácti bodů a vítěz musí vyhrát o dva.

Příklad: Výměnu zkazí hráč ve čtverci 3. V tom případě se přesouvá do 1. Hráč v pozici 1 jde do 2. Hráč v pozici 2 jde do 3 a hráč v zóně 4 si připisuje bod.

Chybuje hráč v zóně 1. Hráč v zoně 4 si připisuje bod a jinak se nic nemění.

Chybuje hráč v zóně 4. Všichni se posouvají o jedno místo vpřed směrem k zóně 4 a nikdo nezískal bod.

Strategie

Vzhledem k tomu, že tato hra svým sytémem do určité míry připomíná beachvolejbalový sideout, je jasné, že nejdůležitější ve hře je dostat se na bodovanou pozici nebo z ní někoho dostat. V praxi to znamená, že hráči ve čtvercích jedna až tři většinou hrají a kombinují společně, zatímco hráč v zóně čtyři se brání. Teoreticky se tak dá hrát pro volejbalisty notoricky známá úderová řada příjem, náhra, smeč. V momeňtě kdy hra pokročí natolik, že jeden hráč má velký bodový náskok, strategie se začíná organicky měnit. Nechcete přeci bodového lídra pustit do zóny čtyři a umožnit mu tak vyhrát celou hru. V ten moment mohou začít spolupracovat zbylí hráči nezávisle na jejich postavení ve čtvercích, a pravidelně tak vypoklonkovat lídra do zóny jedna. Zkrátka a dobře, v této hře neustále musíte přemýšlet, s kým a proti komu hrajete. Nezřídkakdy se totiž stává, že v dobré víře nahrajete "spoluhráči" a on vám to vrátí smečí zpět.

Za mě je tento nově rodící se sport obrovské zpestření pro hráče volejbalu všech úrovní. Nejenom že člověk musí být pořád ve střehu, protože nevíte odkud a kdo bude útočit, ale navíc se devadesát procent hry odehrává na saku, a tak je tu obrovský prostor se zlepšit v bloku a v soubojích na síti. Zkrátka tahle hra je postavená na činnostech, které se ve volejbalu stávají zřídka, a je tak skvělým doplňkovým sportem právě ke tradičnímu volejbalu.