Pokud sportovec dosáhne mistrovství a bezchybnosti v technické, kondiční a psychické připravenosti, pak může očekávat 100% úspěšnost při podání. Realita je však taková, že sportovce v tomto nejčastěji zradí psychika a 100% úspěšnosti není možno dosáhnout při sebelepší technice a kondici.


Psychická odolnost - resilience - bývá definována jako schopnost udržet emoční klid a schopnost využít vlastní potenciál  a připravenost naplno v jakýchkoli i v měnících se podmínkách. A z pohledu psychologie je zcela jedno, zda se podmínky mění k lepšímu nebo horšímu. Pro kvalitní podání je tedy důležitá psychická a emoční stabilita. www.resilience.cz


Hráči by si měli udržet stabilní psychiku a procentuální úspěšnost podání bez ohledu na to, zda vyhrávají nebo prohrávají. Přílišná radost z dobrého vývoje zápasu dokáže psychickou stabilitu narušit stejně, jako tlak špatného vývoje zápasu nebo zodpovědnost “klíčových” okamžiků.Tenisový servis, trestné hody v házené, v basketbalu, penalta ve fotbalu, golfový odpal nebo volejbalové podání patří mezi sportovní výkony, kdy je hráč a jeho psychika sám sobě nejtěžším soupeřem.Ve sportu obecně platí, že “hlava rozhoduje” a u výkonů jako je například volejbalový servis se někdy označuje až rozhodujícíh 80% spojených s psychikou.


Jak tento psychologický souboj s tlakem a důležitostí okamžiku neprohrávat?

Často tyto okamžiky jsou vnímány jako “okamžiky pravdy”, během kterých má sportovec možnost ukázat “co v něm opravdu je”. Současně jsou to okamžiky, kdy sportovci zažívají nejčastěji a v největší míře trému, obavy, vnitřní pochybnosti, tlak zodpovědnosti a nebo naopak nejsilnější touhu a ambici “se ukázat. Sportovci jsou ale zvyklí svou jistotu opírat především o technický, kondiční trénink, nebo o zkušenosti z odehraných sezón. Stále velmi málo sportovců je na takové okamžiky pravdy a klíčové momenty připraveno díky pravidelnému mentálnímu tréninku. Takže většina sportovců hraje v totmo v podstatě ruletu, zda jim to zrovna “sedne” a “hlava to dá”.  www.mentalni-trenink.cz

Výkonnostní (profesionální) neutralita je optimální a vyvážený stav psychiky, kdy podáváme ideální výkony. Stavy nejistoty nebo naopak přílišné ambice či přemotivovanost vedou často k chybám. Někdy až k chybám “nepochopitelným a začátečnickým” i u těch nejlepších. Stejně jako tréma nebo přehnaný pocit zodpovědnosti, tak i přílišné nadšení a nezvládnuté flow bere sportovcům preciznost, uvolněnost a výkonnostní stabilitu.


———-

Příklad ze života:

Nikdo z nás nechce příliš nadšeného zubaře ve flow. Očekáváme precizní profesionální zákrok s co nejlepším efektem. A takové by mělo být i volejbalové podání.

—————


Mezi časté negativní stavy sportovců patří i psychická entropie, která významně oslabuje naše schopnosti a výkonnost. Pokud je sportovec pod vlivem psychické entropie dlouhodobě, může to mít silně destruktivní vliv nejen na jeho aktuální výsledky ale i na jeho osobnost, sebevědomí a dlouhodobou výkonnost či motivaci.

Psychickou entropii lze vnímat jako ztrátu vnitřního klidu způsobenou externími informacemi, událostmi, a nebo vlastními myšlenkami a vnitřními úvahami jednotlivce samotného. Slovo entropie můžeme volně překládat jako “neuspořádanost”. Je to tedy stav neřízených emocí, neuspořádaných myšlenek a nejasných zadání, které sportovec prožívá ve chvílích fyzického výkonu. Asi každý z nás má vlastní zkušenost, že umí sám sebe naprosto “psychicky rozebrat, rozsekat” a nebo alespoň znejistit. A tím “si to zkazit”. Jsou to smutné chvíle, když kvalitně připravený sportovec se zpovídá ze špatného výsledku a zazní argumenty, že “neustál tlak situace”, že “si to prohrál hlavou”, že soupeř měl “psychicky navrch”. Často to není nic jiného než daň a trest za podceněný mentální trénink.

Jít na úspěšné podání vyžaduje nejen technickou a fyzickou připravenost, ale především silnou psychickou odolnost. Resilience - psychická odolnost - je to, co často odděluje špičkové hráče od těch průměrných nebo občas dobrých.


——

Cílem mentálního tréninku je tedy snižovat psychickou neuspořádanost - entropii a zvyšovat psychickou odolnost - resilienci.


K čemu je bezchybnost podání v tréninku, když je nepřenositelná do zápasu?

——


Resilience - psychická odolnost, emoční stabilita potřebuje také svůj trénink.

Kdo z Vás má ve svém tréninkové deníku v poznámkách téma “Rozvoj resilience”? Čím méně pracujete na své psychice, tím více hrajete loterii, kdy Vás podání zradí v ten nejhorší okamžik. Zvládnutá technika a fyzická připravenost pro daný pohyb je samozřejmě také rozhodující, ale od určité sportovní úrovně jsou hráči v podstatě stejně špičkově připraveni a rozhoduje nejvíce právě jejich psychika. Techniku a kondici nelze sportovcům “jen tak” sebrat, ale o psychickou pohodu a vnitřní klid mohou přijít ve vteřině. V současné realitě většina hráčů věnuje roky tréninku především technice a kondici a i právě proto psychika v současnosti vytváří největší rozdíly mezi top hráči.


Ve sportu je potřeba vnímat důležitost tří typů tréninků:

- technický trénink - pohybové vzorce a technika pohybu

- kondiční trénink - fyzická a kondiční připravenost těla

- mentální trénink - mentální a emoční odolnost psychiky a síla osobnosti


Pokud chcete jít sebejistě na každé své podání, tak Vaše hlava nesmí mít pocit, že jste některý z těchto tří tréninku podcenili. Vědomí maximální připravenosti a tréninkové dřiny je nejjistější zdrojem silné sebedůvěry pro rozhodující okamžiky hry.

Nehledejte zkratky a kouzla, které Vám pomohou při výkonu. Spoléhejte se na kvalitní systematický mentální trénink, který Vás naučí například i nástroje pro práci s psychikou těsně před podáním. Pokud si někdo neodmakal trénink pořádného výskoku, tak mu informace o správné práci zápěstí je k ničemu, souhlas? A podobně je to s psychikou. Sportovec by měl své své psychice rozumět a musí na mentálním tréninku pracovat komplexně a systematicky.

———

Reference Helena Havelková #16

Jiří Kastner má zkušenosti s mentálním tréninkem od roku 1999 a v oblasti sportovní psychologie s ním spolupracuji již několikátou sezónu. Právě díky jeho letitým zkušenostem a mnoha úspěšným klientům, mne dokáže neustále zlepšovat a především nabízet mi stále nová témata k rozvoji mé psychiky.

Podání bylo jedno z našich témat, na kterém jsme v rámci mentálního tréninku spolupracovali.

Vyhovuje mi, že díky srozumitelnosti zadání, které mi Jiří Kastner dává, mohu na změnách začít vždy hned pracovat v tréninku i v zápasech.

Mám ráda i jeho formu vysvětlování, jak psychika funguje a jak ji mohu mít lépe pod kontrolou.

Samozřejmě mne těší vylepšená statistika úspěšných podání, ale především je pro mne důležitá silnější sebedůvěra, kterou z podání mohu přenést rovnou i do hry.

—————


S volejbalovým podáním je spojeno i řada mýtů, které se předávají z volejbalové generace na generaci, přestože jsou v podstatě především mentálním blokem pro uvolněný výkon. I dnes můžete v řadě článcích a knihách najít “informaci”, že podání je technicky nejnáročnější úder. Pokud se k této informaci připojí ještě motivace k výkonu postavená na myšlence “hlavně nezkazit podání”, tak už jenom tím vzniká dostatečně silný mix psychických obav. Následně k tomu můžeme přidat ještě tlak výsledku v zápasu, tlak atmosféry zápasu, tlak očekávání od klíčových hráčů a řadu dalších externích nebo vnitřních stresujících pocitů a není divu, že začnou vznikat vnitřní pochyby, nejistoty a především technické chyby při podání.


Společně s psychickými a emočními změnami se ve chvíli volejbalového podání projeví i fyziologické reakce těla. U někoho je to změna svalového tonusu, zrychlený dech, stažený hrudník a další “drobnosti”, které vstoupí do geometrie i techniky provedení úderu.  A tak pohyb, který hráč ve své kariéře dělal milionkrát a v tréninku je bezchybný, není schopen v zápase provést “na jistotu”. Zjednodušeně řečeno má psychika vliv také na naše prostorové vnímání a odhad vzdáleností. Nepřesné míče jsou častěji výsledkem právě těchto psychických stavů než chyb v technice. Bohužel, častý postoj trenérů a hráčů k tomuto tématu nezvládnutých psychických stavů při podání se vejde do tvrzení, že “to k volejbalu a podání patří” a že s tím zkušený hráč musí umět “nějak poprat”. Za mne profesionálnější a v tuto chvíli částo ještě i vnímáno jako odvážnější rozhodnutí je, zahájit pravidelný mentální trénink s cílem silné psychické odolnosti a emoční stability.  Pak lze očekávat stabilní a technicky správně provedené podání i ve vyhrocených okamžicích zápasu. Hráči a hráčky, kteří na své psychice pravidelně pracují, mají nejen lepší statistiky jednotlivých úderů včetně podání, ale daleko méně na ně má při hře vliv celková psychická únava, která často umí přejít i do únavy fyzické. Tělo i hlava mají rádi “jednoduchá a přímá zadání”. Hráč, který jde na podání, by měl vždy použít naučenou rychlou koncentraci myšlenek, která mu umožní zaplnit hlavu pouze jedinou myšlenkou a sice, jaký je cíl daného pohybu a silně si připomenout konkrétní jednoduché zadání.


————-

Kvalita podání nesouvisí pouze s koncentrací a psychickou odolností, ale velkou roli hraje i síla osobnosti a sebedůvěra hráče, spojená se zvládnutím některých technik.


Základní techniky těsně před podáním:

NOW EFFECT - nemyslím na to, co bylo před minutou, nebo co mé podání může způsobit v minutách dalších. Hlava a myšlenky jsou teď a tady!


SSS TASK (SIMPLY, STRICT, STRONG TASK) - hlava a buňky mají rády jednoduchá zadání. “Vyskočit, dát ránu a poslat míč na zem v území soupeře!” - nic víc, nic míň!


FULL FOCUS - Na světě existuje jen “já a míč”!


OPTIMAL CONFIDANCE - cílem je pracovat ve stavu emoční stability a optimální motivace.


DZOGČHEN - stav, kdy s nám pomocí mentálního tréninku podaří docílit stav provedení dokonalosti bez hodnocení a doprovázení akce emocemi. Tedy mistrovská forma plného soustředění a uvolněného výkonu. Stav optimálního prožitku!

————


Valná většina hráčů a hráček nemá svou psychiku pod kontrolou a mentální přípravu většinou podceňují. I proto ve volejbale stále mohou zápas rozhodnout staré triky “jak hrát soupeři na nervy”.

Time-out před podáním je jedním z takových “taktických” technik trenérů, jak rozhodit soupeře ve hře, při úspěšné sérii nebo před podáním. Tato historická taktika může být účelná a funkční pouze za předpokladu, pokud máte za soupeře psychicky nepřipravené hráče. Pokud sportovec prochází pravidelným mentálním tréninkem a má nacvičené své rutiny, jak se vrátit do hry, jak udržet koncentraci a při výkonu neřešit události minulé či budoucí, pak ho nerozhodí žádný tlak soupeře, žádné písknut rozhodčího a už vůbec ne “taktický time-out”. Tyto triky budou fungovat pouze do té doby, než se na ně hráči pomocí mentálního tréninku profesionálně připraví. Pak už to budou triky vhodné pouze na “okresní přebor”.


——


Stejně jako v každé jiné činnosti tak i ve sportu a síle psychické odolnosti hraje roli talent a předpoklady, které si neseme geneticky. V tomto směru je zajímavou statistikou, že čeští hráči patří ve vypjatých situacích k těm odolnějším.

"Asi to nebude jen o štěstí a o náhodě, že jsme jako Češi tak úspěšní," myslí si nejslavnější penaltový střelec české historie Antonín Panenka.

Českým hráčům podle něj nahrává lepší psychika, a to zvlášť v případech, kdy stojí proti favorizovanému soupeři. "Asi nemáme takový problém unést velkou zodpovědnost," soudí Panenka a dodává: "Velkou roli hrají i naši brankáři, kteří penalty umí chytat a svým způsobem se na tyto okamžiky, kdy může vyniknout jejich umění, těší." dodává Kastner.


Je otázkou, jak jsou na tom hráči a hráčky českého volejbalu. Zda podání vnímají jako technicky i psychicky nejnáročnější úder hry nebo naopak jako příležitost si to užít a odevzdat při podání naplno, to co mají natrénováno, včetně síly své volejbalové osobnosti.

Před rokem 2000 zaspala řada našich sportovců dobu názorem, že pravidelný kondiční trénink “není zas tak moc potřeba” .. Dnes začínají někteří hráči ztrácet konkurenceschopnost tím, že nezachytili důležitost práce s psychikou a podceňují mentální trénink.

“Vrcholový sport se stále zdokonaluje. Výkony rostou a 100% úspěšnost na podání, bude ve volejbale vždy cíl, ke kterému budou skuteční profesionálové stále směřovat. Přeji všem českým hráčkám a hráčům, aby se jim to podařilo!”


Mgr. Jiří Kastner, MBA - mentální trenér a kouč od roku 1999

www.KASTNER-REFERENCE.cz