Trénují bezmála deset měsíců v roce. Jejich tempo je vražedné. Mezi jejich protivníky patří Mol, Sorum, Lupo a Nicolai. Jak tráví volno mezi sezonami? Jak se shání peníze na chod týmu a kolik turnajových úspěchů je potřeba získat na cestu do Tokia? Na to a mnohem víc nám odpověděl David Schweiner

Jak trávíš zasloužené volno po sezoně?

Volno je takové různorodé oproti normálu. Chodím hodně na fyzioterapii, snažím se běhat a dohánět všechny resty, který jsem dejme tomu dva, tři roky zanedbával. Doháním školu, což je velký nepřítel, ale bojuju. Snažíme se odpočívat, protože za nějaké dva tři týdny nám začíná příprava. Pokud všechna nařízení dovolí, měli bychom odcestovat do Říma na soustředění, kde bychom měli být až do Vánoc. Vychází to na 4 až 5 týdnů s naším trenérem Andreou Tomatisem a kondičákem Valeriem. Tam už bychom měli přijet připravení na tvrdou dřinu. Poslední týdny volna bych měl doléčovat nějaké bolístky.

Odměňuješ se nějak mimo sezonu? Myslím tím, jestli si nedáš třeba nějakou prasárničku nebo pivko?

Já pivku moc neholduju, ale najdu si cestu, jak se odměnit. Hlavně v první části přípravy, kdy jsme odpočívali, tak moje životospráva zejména z toho jídelníčkového hlediska nebyla úplně nejlepší. Myslím, že bych se hravě zařadil mezi hospodské štamgasty, kteří baští svíčkovou a buřty s cibulí. To, co si těch deset měsíců přes sezonu nedopřeju, tak to jsem teď vměstnal do dvou až třech týdnů a řekněme, že jsem "hřešil" poměrně dost. Teď už to bude týden, co se snažím pomalu vracet do tréninkového rytmu, jak z hlediska pohybu, tak i z hlediska jídelníčku, spánku a obecně životosprávy, aby až přijedeme do Říma a začnou nás tam mučit, tak abysme to zvládli.

Takže všechny cesty vedou do Říma a hned ta první po tom, co dorazíte, povede na váhu.

Váha bude určitě, ale důležitější je pro nás přístroj na měření podkožního tuku a krejčovský metr, který měří obvody.

Máš strach?

Tak vždycky je lepší být tlustý na začátku než uprostřed sezony (smích). Teď vážně. Jsme profíci a už víme, že když přijdeme do přípravy nepřipraveni, tak to bude ukrutně bolet. To znamená, že jak na tom jsem teď není ideální, ale od toho ideálu to není tak daleko.

Koukal jsem, že jste teď od partnera dostali auta. Jak to teď vůbec máte z hlediska podpory? Projevila se situace okolo koronaviru na vašem budgetu pro další sezonu?

Máme spoustu sponzorů, kteří nás podporují už roky.
Mimo jiné je to hlavně MŠMT a VSC Victoria. Spolupráce si moc vážíme a děkujeme za ní. Ohledně korony, tak naštěstí všichni sponzoři drží. Máme oproti fotbalu nebo hokeji výhodu v tom, že nám ve srovnání s těmito sporty sponzoři dávají “drobné”, byť pro nás to znamená hrozně moc. Tím pádem to pro ně není tak významný náklad, aby spolupráci překotně vypovídali. To znamená, že podpora by pro tuhle sezonu měla být velmi podobná, jako pro tu poslední.

To zní dobře. Dokonce jste možná z té poslední něco ušetřili, když se nikam moc nelétalo a sezona byla pro vás o poznání kratší.

Asi jsme něco málo ušetřili, ale rozhodně ne tolik, jak to na první pohled vypadá. Sezona se plánuje dlouho dopředu a zároveň se kupují letenky, takže nám jich tenhle rok mraky propadlo, aniž by v tom měl Perun prsty. Navíc chybí i potenciální peníze z prize money.

Kdo se vám vlastně stará o shánění peněz na sezonu?

Hlavně asi Martin Lébl ze SportFinu, který nám teď právě sehnal ta auta,  pak i my si občas umíme něco sehnat přes známé či vlastní kontakty a i přítelkyně Nicol občas pomůže při hledání partnerů. Z velké části to celé funguje i na rodinných vazbách.

Přijde mi, že ta atmosféra okolo vás je taková rodinná.

Přesně tak, když se snažíme vytvářet partnerskou spolupráci, tak to chceme držet v tomhle kamarádském rámci. Nikdy to není tak, že při vytváření smlouvy proti sobě bojujeme, ale naopak se snažíme si vyjít vstříc a budovat vztahy. Zkrátka nemáme rádi sterilní prostředí.

Váš dlouholetý cíl je olympiáda. Kdy se bude konat?

Ano, pro nás je hlavní cíl olympiáda v Tokiu, a ta by měla za jakýchkoliv okolností proběhnout v červenci 2021.

Jaká tam vede cesta? Vím, že jste hodně blízko.

Do konce olympijské sezony by mělo proběhnout pět až deset turnajů světové serie, ale bohužel ještě nevíme datumy ani kam poletíme. Na nás teď je, hlavně se dobře připravit. Dobře zužitkovat čas, který jsme teď díky koroně získali na doléčení bolístek, jak fyzických, tak psychických.

Rozumím, ale pro představu, jaké potřebujete výsledky, aby to klaplo a my vás za rok viděli pod pěti kruhy?

Mezi desátým a dvacátým místem na světě je to hodně zamotané. My si myslíme, že by nám mohla stačit tři pátá místa, možná i dvě. Kdyby vyšlo semifinále, tak by teoreticky mohlo být hotovo. Bavíme se samozřejmě o čtyřhvězdičkových turnajích.

Vnímáte narůstající tlak s blížící se sezonou? Přece jen je olympiáda velmi blízko a zároveň daleko.

Tlak samozřejmně vnímáme. Když se ale podíváme do žebříčku, tak my už ty dobré výsledky máme uhrané. Některé konkurenční týmy z minulé sezony přepisují výsledky turnajů, kde vypadly v kvalifikaci, nebo v prvním kole. U nich je velký tlak i na průměrné výsledky. My tohle máme za sebou a pokud se nám některý turnaj nevydaří a vypadneme už ve skupině, tak se nic neděje. Některé týmy se ale díky tomu mohou z olympiády vyautovat. Zkrátka máme to ve svých rukou a díky tomu si tento tlak okolností můžeme dovolit vnímat pozitivně a přetavit ho v dobré výsledky.

Kdy a kde vás můžeme vidět na prvním turnaji sezony?

Jak říkám. To ještě nikdo neví. První turnaj by měl být někdy v březnu. To znamená, že to nebude v Evropě, je tu totiž zima. Vidím to na Asii, možná Ameriku.