Osudy volejbalových klubů bývají nevyzpytatelné. Do jejich fungování vstupuje mnoho proměnných, které často umí otočit směřování celého oddílu. Může to fungovat roky a jako lusknutím prstu je vše jinak. Toto je přesně případ SK Hlincovka. Celou story vám zkusím převyprávět tak, jak jsem ji slyšel a doplním ji o rozhovory s účastníky.

Už je to pár let, co jsem mluvil s mým bývalým spoluhráčem z budějckého Jihostroje Luďkem Naglmullerem. Poté co mi od něj přišla zpráva, že se musíme ihned potkat, došlo mi, že to bude vážné. Druhý den jsme se sešli a on začal vyprávět o tom, že se v klubu SK Hlincovka, kde v minulosti trénoval ženy, děje něco divného. Holky prý přišly o soutěž, kterou měl bývalý místopředseda p. Havelka prodat klubu Škola volejbalu, jehož tváří a zřejmě i majitelem je kandidát na předsedu ČVS a bývalý předseda KVS Jihočeského kraje Jiří Popelka. To ve své podstatě nemusí být nic špatného, záleží ale na okolnostech, a ty jsou  přinejmenším "podivné".

Spojil jsem se tedy s Nikolou Vandasovou, hráčkou žen SK Hlincovka, která byla v klubu odmala a velkou měrou pomohla svému družstvu se probojovat z nejnižších soutěží až do první národní ligy, aby mě zasvětila do celého problému a poskytla mi svůj pohled na věc.

Můžeš nám prosím popsat své začátky v Hlincovce?
S volejbalem jsem na Hlincovce začala, když mi bylo 9-10 let. Asi rok nebo dva po založení právě volejbalového klubu Hlincovka. V mých začátcích to byl p. Havelka s Radimem Trmalem, kdo mě trénovali. Radim mě trénoval dále do juniorské kategorie, Havelka se věnoval pouze žákyním.
Jak vypadala vaše cesta do 1. ligy?
Začalo to někdy v okresním přeboru žen, kdy jsme se jako suverénně nejmladší a nejmenší tým prodrali až na první místo a postupovali dále dvěma krajskými přebory, až jsme se v roce 2012 dostali do kvalifikace a postoupili do 2. ligy žen. V roce 2016 jsme postoupily do 1. ligy.
Jak hodnotíš vaše účinkování?                                                     Rozhodně si nemyslím, že jsme na 1. ligu něměli, jak to tvrdí p.Havelka. Hráli jsme vyrovnané zápasy se všemi týmy, nikomu jsme nedali nic zadarmo. Určitě jsme nepatřili do špičky ligy, ale soupeřky jsme trápili. Byli jsme hodně mladý, doplňovaly nás juniorky, který se v lize rozhodně zlepšovaly (př. Míša Brichtová, která nyní hraje za extraligový Olymp). Soutěž to byla taky hodně motivační pro mladé holky, vždyť vlastně všechny kromě jediné jsou odchovankyně Hlincovky.
Často zmiňuješ p. Havelku. Můžeš nám ho popsat coby funkcionáře, trenéra, člověka?
Pan Havelka byl jedním ze zakladatelů volejbalu na Hlincovce a od té doby byl vždy i místopředseda klubu. Já nikdy s Havelkou problém neměla, choval se hezky, obětoval spousty času nám, všem holkám, který Hlincovkou prošly. Začal se měnit, když ženy postoupily do 2. ligy. Jeho chování bohužel gradovalo s postupem do 1. ligy. Jinak si ale myslím, že pro ty, které zrovna trénoval, byl dobrý.
Pojďme se posunout k jádru rozhovoru. Jak jsi zjistila, že už nemáte 1. ligu?
Ono to začalo 1.4.2021, kdy na schůzi Havelka oznámil trenérům, že nechce, aby Hlincovka přešla pod Rudolfov (do té doby s tím problém neměl) a řekl, že se soutěžemi bude obchodovat. Na schůzce také padlo, že soutěže budou nabídnuty i Rudolfovu. Tři dny na to mi volal Radim (trenér), že Havelka prodal 1. ligu žen. Nikdo o tom nevěděl.
Co vám k tomu pan Havelka řekl?
Po několika e-mailech co jsem si s ním vyměnila, jsem mu nakonec zavolala a poprosila ho o osobní schůzku. Ještě dvě holky se mnou za ním přišly. Řekl nám, že ho naštvalo to, že mu nikdo neřekl, že se zakládá na Rudolfově volejbalový klub, že se to dozvěděl od nějakého rodiče. Když jsme mu na to řekly, že to přece věděl, že je to domluvené, že celý volejbalový klub Hlincovka přejde pod SK Rudolfov, tak nám na to odpověděl, že se domluvil přechod klubu během dvou let, a tudíž dle jeho slov to nečekal hned ten první rok. Na otázku proč zrovna 1. ligu žen prodal, když v ní hrají holky, co jsou na Hlincovce nejdéle, odpověděl, PRÁVĚ PROTO A UDĚLAL JSEM TO NA TRUC (opravdu to takhle řekl!!!). Nezapomněl nám však říct, že jsme na tu soutěž herně neměly. Pak jen dodal, že prodal všechny soutěže (o tom nikdo do té doby nevěděl a doteď pořádně ani nevíme, jestli opravdu prodal i z loňska vybojovanou extraligu kadetek a 2. ligu juniorek).
Vydělal klub aspoň něco?
Na otázku za kolik prodal 1. ligu žen, Havelka odpověděl, že teď nám to neřekne, že nám to pošle večer (takže cca za 2 hodiny po schůzce) do e-mailu. Doteď nic nikomu neposlal a nikdo nic neví. Jen nám ještě řekl, že ji prodal ve dvou splátkách.
Koukám, že komunikace ze strany p. Havelky trochu vázne.       Na schůzku, kterou svolala kontrolní komise SK Hlincovka, a kde měl předložit i veškeré dokumenty spojené s prodejem, nedorazil, omluvil se, že zkolaboval. Den na to dorazil na schůzku, o kterou jsem ho žádala já (o tom jsem psala v otázce nahoře). A to bylo vlastně naposledy. Jinak když byl opakovaně vyzván k doložení dokumentů, tak z jeho strany jedna velká ignorace.
Jak se k celé situaci staví p. Popelka, kterému se 1. liga žen měla prodat?
Pan Popelka se k tomu staví tak, že teď má před sebou hrozně důležitou kandidaturu na předsedu volejbalového svazu, a tudíž nyní to řeší jeho manželka, která na každou otázku odpoví: NEVÍM. Kde se bude 1. liga žen hrát? Nevím. Kdo ji bude trénovat? Nevím. S jakými holkami ji budete hrát? Nevím. Tak asi takhle probíhá komunikace.
Když jsme poprosili, že bychom NAŠI soutěž odkoupili zpátky z peněz, které mezi sebou vybereme (až tak nám na ní záleží), tak jsme bohužel neuspěli.
Co pro tebe celá situace okolo Hlincovky znamená?
Pro mě je to i hodně osobní. Já na Hlincovce vyrostla, díky volejbalu jsem toho spoustu poznala. Volejbal mi toho hodně dal. Snažím se, aby jeden člověk nezničil vše, co se tu budovalo takhle dlouho. Hlincovka má opravdu velkou základnu mladých holek. To se teď ale vše zničí.
Je mi smutno, když člověk, který nás v podstatě od mala vychovával a učil, jak se chovat i mimo hřiště, najednou udělá takovýto podraz. Hodí všem klacky pod nohy. Nejhorší na tom je, že ti dva to celé museli plánovat dlouho, takže když mezi námi Havelka ještě na podzim chodil, tak už se nám v podstatě jen vysmíval.
Co bude dál? Dá se proti tomu vůbec něco dělat?
Děláme vše, co se asi momentálně dělat dá. Teď se to řeší na svazu.
Přála bych jen českému volejbalu, ať si zvolí za předsedu někoho, kdo to s volejbalem myslí opravdu dobře!!!

Závažnost veškerých sdělení stran hráček SK Hlincovka mě dost rozhodila. Říkal jsem si, že to snad ani nemůže být pravda, a tak jsem kontaktoval oba protagonisty, kteří měli provést prodej soutěže. Chtěl jsem znát jejich stanovisko a dát jim prostor se vyjádřit. Pan Popelka mi na email bohužel neodepsal. Pan Havelka byl o poznání sdílnější . Přikládám jeho odpověď.

Pane redaktore,
rád bych vyvrátil fámy z Facebooku a uvedl, že k převodu soutěže nemohlo dojít. Přihlašování do soutěží zatím nebylo ČVS vypsáno, takže se jedná o čisté spekulace. SK Hlincovka je v komplikovaném sporu s nově vzniklým klubem Volejbal Rudolfov. Lidé, kteří jsou ve vedení našeho volejbalového oddílu, kteří na mě podali stížnost na disciplinární komisi, si založili vlastní konkurenční klub (subjekt) a svým chováním hrubě porušili naše stanovy! Nechtěl jsem, aby název Hlincovka zmizel z volejbalové mapy. Hlincovka se z nuly za 20 let práce propracovala do republikového podvědomí. Narostla hrdost nejen hráček, ale i místních obyvatel na název Hlincovka. Hledal jsem řešení vzniklé situace Hlincovka versus Rudolfov a jednou z možných cest se jeví Škola volejbalu. Znovu podotýkám, že situace mezi kluby se řeší a nikdo nemůže předčasně spekulovat o výsledku.

Jak vám asi dochází, oba pohledy na věc si dost protiřečí. Jasně, to je normální. Možná si i vzpomenete na takový kreslený obrázek, kde je na zemi nakreslené číslo a dvě osoby stojíci proti sobě se hádají, jestli je to šestka nebo devítka. Ve své podstatě mají oba pravdu (tu svou), jenže abyste se v tom vyznali, potřebujete dát věci do kontextu. V případě čísla na zemi jsou to další nápisy okolo, které nám řeknou, jak to vlastně je. I pro tenhle nový a dost možná jediný pro mě objektivní názor jsem kontaktoval nového předsedu KVS v jižních Čechách Tomáše Kratochvíla, aby mi situaci popsal z jeho pozice.

Jak vnímáš Hlincovku jako klub?                                                       První co mě napadne je volejbal, holky, tradice, loajalita, historie… Vážím si nadšení a elánu všech lidí, kteří se pohybují kolem, a o to víc mě mrzí současný stav.
Nebavme se teď v konkrétní rovině, ale naopak trochu obecně. Jaký názor máš na obchodování se soutěžemi? Né vždycky to může být dobře, na druhou stranu kolikrát to může být i ku prospěchu.                                                                                                             Z pohledu legislativy tato situace možná je, a tím to je to dané. Vnitřně se pak mohu pozastavit nad morálním významem, ale jak říkáš, někdy to může být i v pořádku. Tento případ ovšem vyžaduje plný souhlas všech zúčastněných stran. Možná jako „Budějčák“ jsem na prodeje licencí trochu více citlivý. Jistě si vzpomeneš na přesun hokejového klubu a nemohu se ubránit dojmu, že situace na Hlincovce je také tak trochu bez účasti těch hlavních osob.
Mohl bys mi popsat komunikaci JC KVS se zúčastněnými?Komunikace je velmi omezená, jedná se o vnitřní spor uvnitř klubu a KVS nemá žádnou možnost, jak do situace zasáhnout. A ani to dělat nebudeme. Oběma stranám jsem nabízel právní rozbor situace, pokud o něj požádají, ale nakonec je celá věc u legislativní komise CVF, což je vlastně v pořádku. Předpokládám, že přezkoumají, zda vše proběhlo dle možností stanov apod. Jejich rozhodnutí ještě nemáme. Dotaz na právníky CVF byl ovšem podán napřímo, tedy bez účasti KVS, tak jsme také tak trochu jako diváci. Vím, že na svazu leží smlouva o převodu práv soutěže, ale to je jen jedna z podmínek převodu. Soutěže (a poplatky) se teprve budou přihlašovat, tak do té doby nelze brát nic definitivně. Ale asi tuším, jak to dopadne.
Ve volejbalové komunitě se pohybuješ už řadu let. Znáš nezpočet volejbalistů v Jihočeském kraji. Jak vnímají kauzu hlincovka?Atmosféra kolem není moc dobrá. Rodiče jsou nuceni se nějak rozhodnout, děti jsou zmatené a vstup třetího subjektu do této kauzy také nevnímám jako výhru. To jsou zúčastnění. Ti, co jsou pouze pasivními konzumenty této hry, tak kroutí hlavou a vždy je na konci buď povzdech, zklamání, nebo rozhořčení. Ve vzduchu je hodně emocí a mám pocit, že se trochu vytratilo to hlavní. Sport, děti a zábava. Zmíněné atmosféře také vůbec neprospívají covidová omezení.

Po tom co jsem docela dlouho přemýšlel, jak s touto kauzou naložím, došla mi jedna zásadní věc. Všechna rozhodnutí v rámci volejbalové komunity by měla vždy vést ku prospěchu většiny. Nejsem soudce a vlastně nemám ani všechny informace, tak mohu říct pouze jediné. Doufám, že tento spor bude do budoucna poučením pro všechny, kteří se motají okolo klubového sportu. Zajímejte se, co se u vás děje, zapojujte se do chodu klubu, choďte na schůze, kontrolujte a hlavně komunikujte, protože jinak se může stát, že vše, co jste pomáhali vytvářet, může být jako mávnutím proutku pryč.